Plavkyně přes kanál la Manche

Jindra Viková (*1945)

Po absolvování Střední výtvarné školy (tzv. Hollarky) v Praze studovala v ateliéru keramiky u prof. Eckerta (1964–1970) na VŠUP. Patří do generace mladých keramiků s dodnes rozpoznatelným stylem, který klade důraz na propojení keramiky s přírodou. Její rané práce ze 70. let, porcelánové prostorové reliéfy a figurální kompozice orámované chromovanými konstrukcemi, připomínající malé scénické obrazy. Od 80. let pracuje s tenkými pláty porcelánu, ze kterých vyřezávala siluety lidských či zvířecích hlav. Za pomoci nejrůznějších keramických či mosazných opor a stojánků, jež se stávaly jejich nedílnou součástí, z nich pak komponovala prostorové objekty. Od 90. let dochází k postupné změně formy a posunu k monumentalitě, expresivitě a abstrakci. Také Viková navrhla několik děl pro architekturu, první prací byla mozaika pro Staroměstskou radnici v Praze ve spolupráci s Peterem Orieškem (1975). Další nalezneme přímo v Chebu: plastiku Marie v nice jednoho domu Špalíčku.