Resurrection

Tvorba Krištofa Kintery (nar. 1973) se v 90. letech stala nejvýraznější českou uměleckou kritikou konzumní civilizace, která s koncem socialismu naplno vtrhla i k nám. V roce 2007 se Kintera dokonce stal kurátorem první velké výstavy, která tento fenomén reflektovala (Hrubý domácí produkt, Galerie hlavního města Prahy). Ve svých pracích především parodoval fetišizaci zboží. Designově dokonalý Spotřebič, který se v rámci výtvarné akce dokonce prodával v běžném obchodě s elektrospotřebiči, neměl opravdu žádnou jinou funkci než spotřebovávat energii. A rozzlobená mluvící igelitová taška s nákupem zase nahlas vyjadřovala své mínění, že už toho má všeho dost (I am sick of it all!). Právě fakt, že Kinterovy antropomorfizované objekty asamblážované z běžných předmětů mluvily, pohybovaly se nebo třeba kouřily, patřil k význačným formálním rysům jeho práce. V díle Resurrection je sice pohyb pouze naznačen tradičním „sochařským“ způsobem, zároveň je však na něm založen jeho smysl. Starý odložený koberec, který autor objevil na chatě svých rodičů, získal proměnou v umělecké dílo nový život. A to i doslova, neboť divák se s ním setkává v okamžiku, kdy jakoby uposlechl Kristovy výzvy k Lazarovi „vstaň a choď“, k níž odkazuje anglický název znamenající „vzkříšení“.