© 2026
Open Travel, s.r.o.
Realizace mojepaleta.cz
Ranní slunce přelézá přes kopec a jemnými pásy se dotýká rozkvetlého stromu na opačném břehu rybníku a dále dopadá na zlatou hladinu, po které jsou rozhozeny tenké udice. Pokud očima poputuješ po vlascích, dovedou tě ke břehům, kde vysedávají zamlklí soustředění rybáři.
První den, když jsem tu malovala, seděl na lavičce kousek ode mě jeden rybář, ten své pruty s udicemi přímo naaranžoval do perfektní kompozice. Avšak druhý den byla lavička prázdná. K mému překvapení, ale jako na zavolanou přispěchali rybáři z opačného konce, zaujmuli jeho místo a udice vrhli téměř identicky přes hladinu.
Mám takovou teorii, pokud chceš zachytit vodu, nestačí se na ni jen dívat. Musíš na vlastní kůži cítit, jak se kolem tebe stáčí proud a jak vlnky o tebe narážejí. A možná proto, že voda ty dny měla tak 10°C, mě zastavil postarší pán a zeptal se: „A neplánujete si také uříznout ucho?“. Náhodou jsem ho pak o několik dní později potkala a on projevil nemalé nadšení, že vidí obě moje uši na správných místech.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Adéla Topolová
Mraky purpurem
22 × 22 cm
Adéla Topolová
Slunce ve vlnách
65 × 70 cm
Adéla Topolová
Vrbové lokny
35 × 30 cm
Adéla Topolová
Nebeské, plné nanávisti
35 × 30 cm
Adéla Topolová
Plovoucí světla
65 × 55 cm
Adéla Topolová
Ženoucí se
13 × 25 cm
Adéla Topolová
Barevný les
35 × 40 cm
Adéla Topolová
Za zdí
80 × 120 cm