© 2024 Open Travel, s.r.o.
Realizace mojepaleta.cz
Stromy jako květ a já sedím pod jedním takovým. Z ničeho nic se spustí silné krupobití společně s vlnou okvětních lístků. Strom mě chrání. Kolena jsou možná v zabahněné zemi, ale jemné narůžovělé květy jsou stále tak nevinné a čisté, jakoby nic.
Vyjasní se. Světlo vší silou dosáhne na nejvzdálenější větev stromu. Pomalu šplhá vzhůru, cestou ujídá zářivé chomáčky třešňové vaty. Pak zmizí a mě se stýská.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám